Uran

Další z plynných obrů je Uran. Skládá se stejně jako Jupiter a Saturn z vodíku a helia. Objeven byl v roce 1781 Angličanem Williamem Herschelem, jenž ho pozoroval vlastnoručně vyrobeným dalekohledem. V minulosti zřejmě narazilo do Uranu obrovské těleso, jenž planetu naklonilo, že se převrátila na bok. Sklon osy je tak největší ze všech planet a činní 97°86‘. Díky tomu je na pólech stále sluneční světlo 42 let. Stejně jako Jupiter a Saturn má Uran prstenec. Objeven byl však až v roce 1977, když planeta přecházela před hvězdou a její jasnost se nepravidelně měnila. Podle toho vědci usoudili, že světlo z planety zastiňují prstence, jenž je ze Země těžko pozorovatelný. Uran má nejméně 17 měsíců, mezi největší patří Titania a Oberon, a však nejzajímavější je 3x menší Miranda. Povrch tohoto měsíce je velmi rozmanitý a střídají se zde nejrůznější typy terénu. Staré rozeklané vysočiny jsou pokryty krátery, dále se zde nalezájí jasnější oblasti s velkým množstvím hřebenů a údolími se zlomy. Jeden z největších zlomů se tyčí do výše 20km.